Úvodníky

Vítězové Světla na cestu se podívají do výroby

Podle některých odborníků se schopnosti člověka skládají z deseti procent z vrozeného talentu a zbylých devadesát procent se rozvíjí praktickou zkušeností a úsilím. Na setkání redakce s paní učitelkou Evou Andrýskovou ze Základní školy Polešovice nás zajímalo, jak se u nich rozvíjejí talenty. Polešovičtí osmáci totiž zvítězili v prvním ročníku zvláštní ceny Světlo na cestu.

thumbnail TECH EDU 2 / 2016

Když máte za spolupracovníka robota

Pokud je nám v zimě v uzavřených prostorách příliš teplo, otevřeme okno a vpustíme dovnitř čerstvý vzduch. Přemýšleli jste ale nad tím, že vzduch, který do místnosti přichází, je příliš studený a přeci jen chvíli trvá, než se ohřeje na příjemnou teplotu? Vytápění je drahé a těmto ztrátám energie lze předcházet. Existuje zařízení, kterému se říká rekuperace. Díky němu dokáže teplý vzduch, který odchází ven, předehřát ten studený, co jde dovnitř. V létě umí rekuperace dokonce přiváděný vzduch zchladit. Hlavní částí každé rekuperační jednotky je výměník tepla. To je zvláštní těleso poskládané ze spousty plechových desek, tzv. lamel. Mezi nimi dochází k předávání tepla nebo chladu.

Úvodní slovo

Tentokrát začnu na první pohled vzdáleně, u pětky. Při tvorbě tohoto TECH EDU jsme totiž řešili otázku, nakolik má pětka na konci letopočtu pozitivní vliv na vědecké objevy. Posuďte sami.

Úvodní slovo

V duchu našeho přístupu objevovat pro vás ostrůvky pozitivní deviace musím hned zkraje konstatovat, že nám pramen hned tak nevyschne. Je neuvěřitelné, kolik máme schopných firem, škol, pedagogů, dětí, studentů a lidí vůbec. A k tomu i velmi kreativních a samostatných, kteří nečekají, až jim někdo něco řekne či nařídí nebo až to bude zrovna v módě, ale sami dělají to, co si myslí, že je poctivé a správné.

Vážení čtenáři,

od jisté doby, když se u nás ve firmě řekne „habr“, všichni víme, že se právě mlátí prázdná sláma. A že je načase s tím přestat a přejít k činům. Jsme malý tým, a abychom všechno stíhali, není prostor si natřepávat peříčka. Ten „habr“ jsme si půjčili od Tomáše Bati a ujal se. Jen to původně bylo „habrové dřevo“. „Hleďme vymýtit ze školy všechny negace! Nevykládejme dvě hodiny o tom, že se habrové dřevo ve stavitelství k ničemu nehodí! Mluvme o věcech positivně!“ jsou Baťova slova. Víme, že Baťova škola práce byla promyšleným fungujícím mechanismem dokonale spojeným s praxí. Jak říkal její zakladatel, učení sestoupilo z nadhvězdných prostor mezi lidi.

Vážení čtenáři TECH EDU,

v redakci jsme netušili, jak poutavě a s citem se dá mluvit o oceli, pecích a lidech kolem nich. Než jsme navštívili oceláře tělem i duší Ludvíka Martínka, který šéfuje elektroocelárně ve ŽĎASu a zároveň působí i na akademické půdě. Mimochodem, ve žďárské firmě je už čtyřicet let. Vyprávěl, jak jako učeň přišel do tehdejší Poldovky a čím si ho už tenkrát prostředí oceláren získalo. Mluvil o různých profesích a jejich proměnách v čase, a že se metalurg opravdu nenudí, neboť každá tavba je vlastně originál. Jeho rozhovor si vychutnáte, a aby byl obrázek dokonalý, doplnili jsme ho názornou infografikou, spoustou zajímavostí a samozřejmě i pohledem na současnou spolupráci mezi firmou a školami.