Libor Musil: Buďme zase příkladem pro svět

Jan Antonín Baťa říkával, že nedělá boty, ale člověka. Kombinace teorie a praxe vychovala jednu generaci velmi úspěšných lidí. V té době byla naše země příkladem celému světu. A tím bychom se měli opět stát.

Nejdůležitější jsou pracovní návyky

Systém výchovy a vzdělávání v Česku neodpovídá našim požadavkům. Nejsou to požadavky, které bychom uměle vytvářeli, vytváří je trh s mezinárodní konkurencí. Školský systém na tyto podmínky nezareagoval. Pominu to, že školy učí zastaralou teorii, a pomíjím to z toho důvodu, že řemeslu či odbornosti dokážeme zaměstnance sami naučit. Pokud na studenta působí pouze školský systém, rodiče ho do školy takzvaně odloží a vytvoří pro něj finančně pohodlný komfortní studentský život, potom takový absolvent nemá to nejdůležitější, a to jsou pracovní návyky.

Z praxe víme, že pokud vyjde absolvent ze školy do svých devatenácti let, je ještě možné ho pracovním návykům v zaměstnání naučit. Později už je to skoro nemožné. Jakkoli se jedná o lidi v mnoha případech nadané, ve věku kolem pětadvaceti už se odolnosti, houževnatosti, vnímavosti a pracovitosti nenaučíte. Zvláště pokud okolo panují komfortní podmínky, které mladé lidi do změny životního přístupu nenutí.

Někdy to vypadá tak, že by k dobrému žití mělo stačit sedět osm hodin za klávesnicí, posunovat informace a těšit se na páteční odpoledne. Dostupnost vysokých škol téměř pro všechny zapříčinila degradaci titulů. Proto k sobě do firmy již nevybíráme podle dosaženého vzdělání, to nemá hodnotu, ale podle schopnosti pracovat.

Podporujme vnímavost, houževnatost a odolnost

V poslední době se roztrhl pytel s tématem blížícího se zániku naší civilizace. To téma mne zajímá. Ne proto, abych věděl, na co se připravit, ale proto, že se mi nějak zanikat zrovna nechce. V zásadě se nejedná o to, že by zde zcela zmizel život, ale že civilizaci kupředu povedou dále lidé z jiné části světa, než kde jsme my. Rozpínavost asijských investorů a naše podřízené podbízení se jejich přítomnosti na našem území tomu vskutku nasvědčuje. Darujeme jim naši zemi a hlavně naše lidi?

Po čtvrt století svobody je konečně vidět úspěchy jak naší firmy, tak mnoha dalších českých společností. Ještě jsme si toto období dost neužili, aby nám je bral nějaký zánik civilizace. Chce to vymanit se a nedat se. Nepodlehnout svodům dnešní komfortní doby, která zpomaluje a uspává aktivitu. Nehledat okolo příklady výkonnosti, ale sám se stát tím příkladem. Neztratit každodenní schopnost učit se, vylepšovat sám sebe a své okolí. Být vnímavý. Posilovat svou vůli naučené věci rychle proměnit v činy. Být pracovitý. Trénovat svou schopnost v tomto úsilí vytrvat a nevzdávat se. Být houževnatý a odolný. Naštěstí se stále u nás takoví lidé objevují.

Částečně publikováno i ve firemním časopisu Likosáček.