Řemesla jako písničky aneb Na dětech záleží

Text Jana Jenšíková, Foto archiv Pavla Nováka TECH EDU 4 / 2016

Zpěvák Pavel Novák, který se věnuje koncertům a tvorbě pro děti, připravil k letošnímu Roku řemesel, vyhlášeným Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR, speciální písničkový pořad Řemeslo má zlaté dno. Že skutečně zaujal, dokázaly desítky vyprodaných kulturních domů po celé republice, kam přišlo přes dvacet tisíc dětí se svými učitelkami a učiteli. Prozradil nám, proč se do toho pustil a jak se dají děti řemesly nadchnout. Protože, jak říká, kdo si zpívá, nezlobí.

Pavle, zpívání pro děti, které spojuje zábavu a poučení, se u vás v rodině dědí takzvaně po meči. Už se svým tátou, který byl u nás na poli populární hudby známý především v šedesátých a sedmdesátých letech, jste jezdili po republice a zpívali dětem: o zvířátkách, doktorech, tradicích nebo třeba o tom, jak se máme chovat. Proč zrovna řemesla?

Abych řekl pravdu, k tomuto tématu mě přivedli mí dlouholetí přátelé, zakladatelé a majitelé významných českých firem, kteří se nyní potýkají s nedostatkem mladé kvalifikované krve: Libor Musil z LIKO-Su a Honza Filák ze společnosti Filák. Mnohokrát jsem od nich slyšel, jak je těžké sehnat kvalifikované lidi do výroby, jak se mladým nechce dělat rukama a rodiče je v tom podporují. Chtějí z nich mít když ne doktory nebo právníky, tak aspoň manažery. A pak přišel Libor Musil s tím, že AMSP ČR vyhlásila Rok řemesel a jestli, když zpívám o všem možném, nechci udělat pořad k řemeslům. A to mě dostal, i když jsem si už předtím několikrát říkal, že nová témata přibírat nebudu.

Čím tě tohle téma dostalo?

Uvědomil jsem si, že mají pravdu. Dnešní doba vede děti už odmalinka přirozeně k moderní technice, ale některé si neumějí ještě ve druhé třídě ani zavázat tkaničku, jak jsou nešikovné, a rok od roku jich přibývá. A dokonce už se nad tím ani moc nepozastavujeme. Ale bez šikovných rukou se neobejdeme. Všichni potřebujeme pekaře, elektrikáře, instalatéra nebo řezníka. Proto jsem sedl a napsal písničky o řemeslech. Ve svém pořadu dětem vysvětluju, jak jsou řemesla důležitá a že by si kvalitních řemeslníků měly vážit. A až se budou jednou rozhodovat o své profesi pro život, že je užitečnější dobrý kuchař nebo soustružník než špatný umělec či doktor.

A jak je to chytlo?

No to byste museli přijít na náš koncert a tu atmosféru zažít. Je to paráda! Děti si hrají, zpívají a tančí a vlastně je ani nenapadne, že je vychováváte. Na našich koncertech se bavíme všichni, je tam spousta legrace, a když děti odcházejí a bolí je od smíchu bříška, tak jsme teprve spokojení. Povídáme si s nimi i po koncertě během autogramiády, je pro nás důležitá také zpětná vazba od jejich pedagogů. Rád ty malé pozoruji, když odcházejí a sdělují si dojmy jeden přes druhého. Po těchto „řemeslných koncertech“ si ještě každé nese v ruce dárek od nás – řemeslné pexeso.

Máš vypozorováno, jaké řemeslo se jim nejvíc líbí?

No to je opravdu různé. Ale holčičky často nadchne hrnčířka nebo květinářka. A kluky kovář a elektrikář.

S firmou Filák jste na toto téma pořádali pro děti z Přerova a okolí výtvarnou soutěž Čím chci být, až vyrostu. Kolik se vám sešlo prací?

Byla to skoro stovka nádherných výkresů. Děti to pojaly různě, ale hodně z nich namalovalo řemesla, z čehož jsme měli radost. Největší odměnou jim bylo, že jsme všechny práce vystavili v přerovském parku a udělali jsme pro ně takový den zábavy pod širým nebem.

Řemeslo má zlaté dno je pořad určený pro děti z mateřských školek a z prvního stupně ZŠ. Ale zpíváte i pro starší děti, je to tak?

Řekl bych, že pro děti všech věkových kategorií, tedy i pro seniory. Ale když zůstanu u těch starších školou povinných, ano, ale na ty se musí jinak. Máme pro ně připraveny multimediální projekty, které mají za sebou už také stovky repríz. Například Dýchat znamená žít nebo Svobodný vězeň, který je jakousi mou osobní zpovědí a vypovídá o závislostech. Hodně se jim líbí Hranická propast, kde je necháme nahlédnout do tajemství této nejhlubší zatopené propasti na světě.

A jak dopadlo nedávné finále vaší pěvecké soutěže pro děti od tří do patnácti let?

Přihlásilo se nám 68 nadaných zpěváků, a to nejen z Přerovska. Mohli jsme si užít nejen vynikající výkony, ale hlavně opravdovou radost ze zpívání. Mou favoritkou byla například Renata Moučková s Modlitbou pro Martu v nejstarší kategorii. Ale talentů jsme tam objevili hned několik. Musím na tomto místě znovu poděkovat generálnímu partnerovi, společnosti Filák, a ostatním partnerům, bez nichž bychom tyto akce nemohli pořádat. Mám radost, že je kolem nás spousta nadšenců, jimž na dětech záleží a dávají energii do projektů, které jsou pro ně určeny. Nakonec vaše časopisy a soutěž Srdce s láskou darované jsou toho také důkazem.

Vysvětluji dětem, jak jsou řemesla důležitá a že by si kvalitních řemeslníků měly vážit.
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TECH EDU 4 / 2016 na straně 24-26.