Kde vzít podnikatelský nápad?
.
Více…Letos na jaře vpadli do veřejného prostoru s unikátní termokamerou Medicas jako blesk z čistého nebe. Ale výrobky z oblasti strojového vidění a bezdotykového měření teploty technologické společnosti Workswell, kterou před deseti lety založili Jan Sova a Jan Kovář, dva kamarádi ze studií na Fakultě elektrotechnické ČVUT Praha, pokrývají daleko širší spektrum oborů. Povídáme si s Janem Sovou.
Vraťme se k vašemu aktuálnímu hitu. Jak dlouho jste se zabývali jeho vývojem?
Termokamera Medicas vychází z platformy, kterou náš tým vyvíjí a zdokonaluje již asi pět let. Samotná termokamera ale do letošního ledna neexistovala. Její vývoj však proběhl velmi rychle právě díky již dokončené a mnoha aplikacemi a zákazníky vyzkoušené platformě WIRIS. S vývojem podobné termokamery jsme již ale delší dobu počítali, neboť do našeho oboru se zkušenosti s epidemiemi SARS a MERS zapsaly velmi hluboko. A věděli jsme, že je jen otázkou času, než se objeví nějaký „SARS 2“. Ostatně velmi obávaný MERS se v nedávné době opět probudil, a to v lednu v Saúdské Arábii. Počínající pandemie koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19, jehož pandemii čelíme v současné době, samozřejmě vývoj termokamery urychlila.
Zájem o naši termokameru rostl od začátku letošního roku zejména v asijských zemích, v nichž mají s epidemiemi bohatší zkušenosti než v Evropě. Takže jsme tento produkt již v lednu preferovali, zdokonalili a „ušili na míru“ pro zdravotnické využití ve stávajících podmínkách.
Jak byste bezkontaktní měření teploty, jež by odpovídalo současným potřebám medicíny, vysvětlil z pozice odborníka na tzv. termografii?
Horečnatý stav či zvýšená teplota jsou jedním ze symptomů nakažení nemocí covid-19. Její přesné a spolehlivé měření tedy může být součástí preventivních kontrol každého, kdo napříště vstoupí do zdravotnických zařízení, škol, institucí, podniků, zkrátka všude tam, kde se shromažďuje mnoho lidí. K tomu, aby se v takových místech zjednodušil a zrychlil provoz, by mohla posloužit právě naše termokamera. Optimální vzdálenost měřené osoby činí dvanáct metrů od kamery, ale je možné měřit i člověka, který stojí velmi blízko, třeba metr. Lze se tak vyhnout kumulování osob a jejich blízkému kontaktu. V bezpečné vzdálenosti zůstává také obsluha zařízení, která může sledovat výstupy z kamer distančně. Dalšími významnými přednostmi zařízení jsou jeho přesnost, citlivost a rozlišení. Konkurenční produkty pracují obvykle s nejistotou měření 2 °C, kdežto Medicas s výrazně lepší hodnotou 0,3 °C a s citlivostí 0,03 °C, a to při rozlišení senzoru 640 x 512 pixelů. To ale nejsou jediné rozdíly oproti konkurenci. Výhodou termokamery je, že na rozdíl od roušek nikoho neobtěžuje.
Jaký přináší tak citlivé měření benefit?
Umožňuje identifikovat osoby jak se zvýšenou teplotou, tak s horečnatým stavem. Při nastaveném teplotním maximu se pak na monitoru objeví teplotní alarm, a tím kamera informuje, že se s velkou pravděpodobností ve snímaném prostoru nachází někdo s aktuálním průběhem infekčního onemocnění.
Čím jste toho dosáhli?
Vysoké přesnosti, či správněji řečeno malé nejistoty měřicího přístroje, jsme dosáhli použitím černého tělesa. To zde vystupuje jako tzv. místní etalon a zajišťuje kontinuální re-kalibraci přístroje.
Jak shromažďujete a vyhodnocujete data z měření?
Medicas funguje na principu bezdotykového měření povrchové teploty pomocí záznamu tepelného záření z povrchu. Naměřené hodnoty tepelného záření jsou poté přepočítány na povrchovou teplotu. Vyhodnocení měření probíhá okamžitě a přístroj je dokáže provádět několikrát za sekundu. V současné době pracujeme ještě na dalších funkcích termokamery využívajících algoritmů umělé inteligence.
O váš produkt je nyní zcela jistě zájem, je to tak?
Teritoriálně stoupá v souvislosti s přeléváním pandemie z kontinentu na kontinent a se zjištěním, že tu koronavirus zůstane zřejmě nějaký čas s námi. Takové detekční zařízení, jež nevyžaduje náročné vyškolení, totiž může včas zachytit fáze výrazného růstu nakažených a upozornit na potřebu adekvátních karanténních opatření. A v nejlepším případě zabránit nutnosti lokální karantény například ve výrobním podniku nebo ve škole tím, že se zamezí vstupu osoby, u níž onemocnění covid-19 aktuálně probíhá.
Kdy jste se rozhodli podnikat?
Asi v páťáku na elektrotechnické fakultě. Chtěli jsme s Honzou zůstat ve svých oborech (Jan Sova studoval na katedře měření a Jan Kovář na katedře řídicí techniky – pozn. red.) a zkusit se prosadit se svými nápady v byznysu. Využili jsme možnosti levného pronájmu v inkubátoru ČVUT a finanční podpory nadace ČVUT Medialab v rámci studentského stipendia. Do rozjezdu firmy jsme pak vložili vlastní, velmi skromné finanční prostředky. Postupně jsme sbírali zkušenosti v podnikání, ověřovali své výrobky v praxi a sháněli první zákazníky.
Začínali jsme jako zástupci renomovaných zahraničních výrobců termovizních systémů a od roku 2014 se pustili do vývoje vlastních produktů, například termokamer pro drony, pro průmyslovou automatizaci, do systémů na detekci horečnatých projevů infekčních onemocnění, protipožárních systémů, systémů pro strojové vidění a videometrii.
V současné době již patříte mezi špičku v oblasti strojového vidění a termovizních systémů, jak se termokamerám také říká. Které produkty tvoří základ vašeho portfolia?
Termovizní systém pro bezpilotní letouny a inspekční termovizní systém pro kontrolu kvality ve výrobě. Workswell je jednou z prvních společností na světě, která vstoupila na trh s kompaktním řešením termokamery pro drony s obchodním označením Workswell WIRIS.
Jak funguje?
Na drony středních rozměrů se připevní termokamera, která za letu měří povrchovou teplotu až na vzdálenost desítek metrů. Dokáže například na ploché střeše výrobní haly odhalit, kde zatéká voda.
Máte ve firmě rozdělené role?
Já se zaměřuji na základní výzkum, jiný kolega na vývoj hardwaru, další na aplikaci klientských zkušeností atd. Jde o tvůrčí činnost, během níž se naše aktivity vzájemně prolínají.
Co vám podnikání komplikuje nejvíc?
Papírování. Za těch deset let, co jsme na trhu, násobně narostla byrokracie. V současné době máme v pětadvacetičlenném týmu vyčleněny dva pracovníky pouze na administrativu.
Text: Věra Vortelová
Foto: archiv Jana Sovy
.
Více…Průměrná finanční zátěž spojená s Covid-19 vyšla každou českou domácnost na 17 tisíc Kč za rok. Oproti loňsku se tato ztráta zvýšila v průměru o 4 tisíce Kč, loni činila 13 tisíc Kč. Vyplývá to z průzkumu, který pro vzdělávací projekt Den finanční gramotnosti provedla agentura MindBridge Consulting.
Více…V rámci probíhajícího předsednictví ČR ve Visegradské skupině Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou CzechInvest a Zastupitelským úřadem ČR v Tel Avivu připravilo unikátní program na podporu inovací a start-upů ze zemí V4. Zájemci o účast mohou posílat přihlášky do 14. února 2020 a již v květnu získat nové kontakty a zkušenosti přímo v Izraeli.
Více…Duální vzdělávání v České republice dostává další impuls. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem připravují změny v odborném vzdělávání. V nejbližší době má v gesci MŠMT vzniknout Rada pro odborné vzdělávání. Bude mít za cíl pokračovat v rozšiřování a prohlubování prvků duálního vzdělání a koordinaci těchto činností v regionech. Plánuje se také Dohoda o spolupráci, v přípravě je i legislativní ukotvení.
Více…