Nejen praxe a brigády

Spojení škol a firem. Hodně se o něm mluví i píše, mnohde se rozbíhá. Na stránkách TECH EDU vás však seznamujeme i s dlouhodobými synergiemi, které už řadu let přinášejí své ovoce. Takovým příkladem je spolupráce vyškovské firmy HESTEGO a SOŠ a SOU Vyškov. Jde o skutečné partnerství, kdy firma i škola společně přispívají ke zvýšení zájmu o technické obory, zkvalitnění výuky a zlepšení situace na trhu práce. Na Vyškovsku je nejrozšířenějším oborem zpracování plechů, tzv. plechařina. Zajeli jsme do Hestega a hovořili s personální ředitelkou Evou Vavrouchovou, a pak jsme se vydali na druhý konec Vyškova za ředitelem SOŠ a SOU Petrem Hájkem. Abychom získali pohled z obou stran.

Jak to vidí firma

Získávání nových zaměstnanců je během na dlouhou trať. Co je pro vás největší motivací?

Aktivity v tomto směru jsou investicí do budoucnosti. Jsme si vědomi toho, jak je velmi obtížné získat na trhu práce odborníky ve strojírenství, takové, kteří budou mít všestranné kvality a zapadnou do týmu. Čím více studentů bude směřovat do technických oborů, tím pro nás bude trh práce pestřejší, zajímavější a budeme mít z čeho vybírat. Je velká škoda, když úřady práce evidují prodavačky, lidi se základním vzděláním nebo lidi s humanitními obory, a přitom je spousta volných míst v oblasti strojírenství.

Nemáte pocit, že se děti technických škol bojí?

Často ano, protože nemají povědomí o tom, jak to ve výrobních firmách dnes vypadá. Většinou znají jen to, co je obklopuje. Vědí, co dělá prodavačka, paní na poště za přepážkou nebo třeba učitel a lékař. Ale vůbec netuší, co je to technolog nebo obráběč.

Daří se vám tyto informace směřovat přímo k dětem a jejich rodičům?

Vyškovský úřad práce každoročně pořádá veletrh pracovních příležitostí a veletrh středních škol. Můžeme tam přijít a prezentovat určité povolání. Už jsme představili pozice konstruktéra, kontrolora, technologa, programátora CNC strojů, svářeče, zámečníka. Máme tam vždy člověka, který dané povolání vykonává, a děti mají možnost se ho na cokoliv zeptat. Snažíme se vybrat někoho, kdo má k dětem vztah a kdo má svoji práci opravdu rád. Když pak o své profesi dětem zaujatě vypráví, je to ta nejlepší forma náboru.

Studenti ze SOŠ a SOU Vyškov k vám chodí na praxe. Co se u vás mohou naučit?

Většina z nich je z oboru strojírenství, a to jak z oboru maturitního, tak i učebního. Každé pololetí tady míváme přibližně šest studentů. Nejčastěji pracují na středisku dělení materiálu, kde se učí pomáhat při obsluze CNC laserů, CNC vysekávaček i na odjehlovacím stroji. Učí se také pracovat s výkresy, třídit jednotlivé výpalky podle výkresů. Kolegové si nedávno dva šikovné studenty vyhlédli a po prázdninách k nám už nastoupí do pracovního poměru. Žáci z oboru skladový operátor během praxe pracují na dílnách, pomáhají jako manipulační dělníci v rámci naskladňování zboží nebo vychystávání jednotlivých komponent. Působí také na expedici, kde vyplňují dokumenty a pomáhají s balením a expedicí výrobků. To jsou většinou studenti závěrečných ročníků, kteří mají praxe organizované. Hodně studentů se nám hlásí i na čtrnáctidenní praxe, které probíhají v květnu. Letos jsme jich u nás měli sedm ze zmiňovaného učiliště a další dva z jiných středních škol.

V jakých dalších rovinách se spolupráce s vyškovskou střední školou a učilištěm odvíjí?

SOŠ a SOU má svoji vlastní novou výrobní halu s moderními stroji na zpracování plechu. Na začátku, když se rozbíhala praktická výuka, učili naši odborníci mistry z učiliště s těmito technologiemi pracovat. Škole poskytujeme také materiál na cvičné práce a výkresovou dokumentaci, podle které mohou zkoušet dělat konkrétní výrobky.

Naše firma je také generálním sponzorem soutěže pro instalatéry a pro obráběče kovů, kterou založil už před mnoha lety bývalý ředitel školy. Podařilo se mu kontaktovat školy v Rusku, Polsku, Maďarsku, Rakousku a na Slovensku, a ty se pravidelně soutěže účastní.

Ve škole mají také tzv. barevné učebny. Vznikaly postupnou rekonstrukcí a každá je věnována konkrétní firmě, a to převážně z Vyškovska. Hestego má žlutou učebnu a byla to jedna z prvních, která se na učilišti vybudovala. Je to prezentace naší firmy, chceme, aby ji studenti vnímali jako jednu z možností svého budoucího zaměstnání.

A co spolupráce se základními školami?

Velice dobře si uvědomujeme, že základní školy jsou v oblasti technického vzdělávání klíčové, protože právě tam se děti rozhodují o svém dalším směru. Je potřeba jim přiblížit technické obory a ukázat, že jde o zajímavou práci, která by je mohla nějakým způsobem naplňovat.

Víme, že o volbě povolání rozhodují ve velké míře rodiče, a tak jsme se rozhodli zaměřit se v propagaci na ně. Začátkem června jsme pořádali den otevřených dveří pro naše zaměstnance a rodinné příslušníky a oslovili jsme i základní školy a pozvali žáky sedmých a osmých tříd a jejich rodiče na exkurzi k nám do firmy. Den otevřených dveří se velmi vydařil, avšak zájem ze strany výchovných poradců a zástupců základních škol byl velmi malý. Z komunikace vyplynulo, že škola má u rodičů velmi malou autoritu a že si netroufá přimět rodiče k účasti na podobných akcích.

Je známa vaše úzká spolupráce s VUT v Brně. Na co se především zaměřuje?

Máme velmi dobré vztahy s fakultou strojírenství. Poté, co si pan docent Milan Dvořák z Ústavu strojírenské technologie FSI VUT v novinách přečetl náš článek o zpracování plechu, napsal nám, že by s námi měl zájem spolupracovat. Pomohl nám s některými problémy ve výrobě, spolupráci s ním navázal také náš úsek vývoje. Společně řeší zavedení nové technologie do výroby. Máme zde šest vysokoškoláků na praxi. Pomáhají na úseku konstrukce, rozkreslují detaily nějakých složitějších prvků nebo se věnují správě dat. Kolegové z konstrukce si vytipovávají, který z nich je na co šikovný a v čem by nám mohl být i v budoucnu nápomocný.

Dobrou spolupráci jsme letos navázali také s organizací IAESTE, což je sdružení technických vysokých škol. Je to studentská organizace a pravidelně pořádá veletrhy pracovních příležitostí na různých technických školách. Na VŠU-TUO v Ostravě, na VŠ v Plzni, na ČVUT v Praze a samozřejmě na VUT v Brně. Letos v dubnu se konal tento veletrh pod názvem iKariéra. Zúčastnili jsme se ho jako vystavovatelé, měli jsme tam svůj stánek a aktivně jsme oslovovali studenty ze strojírenských oborů. Byla to dobře zorganizovaná a pro nás úspěšná akce.

IAESTE organizuje také zahraniční stáže studentů, požádali jsme proto o stážistu na konstrukci. Dva měsíce byl u nás student Akashdeep Maheswari z Indie. Bylo to obohacující pro obě dvě strany. Ukázalo se, že je velice skromný a pracovitý mladík. Pomáhal na konstrukci s vývojem vozíku pro interní logistiku a osvědčil se. Také jemu se u nás velice líbilo.

Jak to vidí škola

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Vyškov sídlí v komplexu budov na konci Vyškova, ponořených do obytné zóny. V letošním školním roce zde studovalo 360 žáků, a to v rámci nejrůznějších studijních i učebních oborů. Technické obory zaměřené na strojírenství však tvoří jejich podstatný díl. Ředitel Petr Hájek si během naší návštěvy spolupráci s vyškovskými firmami velmi chválil. Ptali jsme se především na HESTEGO.

Co pro vás partnerství s Hestegem znamená?

Je to firma, která se velmi dynamicky rozvíjí. Naši studenti chodí do Hestega na praxi a my zveme zástupce firmy na naše soutěže, jsou velkými příznivci našich akcí a podporují nás. Je skutečně pozitivní, že naši žáci vidí v Hestegu jednu z možností svého budoucího uplatnění.

Pochlubil jste se nám vaší novou výrobní halou, kterou má jen málokterá škola. Jak ji plánujete využívat?

Její vybudování obnášelo investici ve výši přes třicet milionů korun. Výběrové řízení na výrobní technologie vyhrála firma Bystronic, která nám dodala ohraňovací lis, vodní paprsek a laser. Jsou to tři technologie, které slouží k tváření a zpracování plechu, studenti se tak mohou zaměřit přesně na to, co zde na Vyškovsku převládá. Od roku 2015 funguje naše hala ve zkušebním režimu, sžíváme se s technologiemi a plánujeme, jak budou probíhat praxe a výukový program.

Chceme halu využívat i pro skutečnou výrobu, nicméně po určitou dobu nesmí být výdělečná. V budoucnu bychom ji rádi nabídli i jiným školám, máme například vizi spolupracovat s brněnským VUT, aby se i vysokoškoláci mohli seznámit s praxí.

Vaše škola pořádá poměrně unikátní mezinárodní soutěž v obrábění kovů. Kdo se na její organizaci podílí a jak si vedou „domácí“ žáci?

Letos v květnu proběhl u nás ve škole pátý ročník mezinárodní soutěže odborných dovedností obráběčů kovů a již 14. ročník soutěže odborných dovedností oboru instalatér. Soutěžit s našimi přijeli žáci z Maďarska, Polska, Slovenska a Rakouska. Věříme, že se naše soutěž rozroste, byli bychom rádi, aby se do budoucna stala jednou z těch prestižních v Jihomoravském kraji.

Letos jsme zažili velké překvapení. Těsně před soutěží se nám zranil náš soutěžící, kterého jsme chtěli „nasadit“, použiju-li sportovní terminologii. Mistr odborného výcviku vytipoval jiného žáka a ten, přestože neměl tolik zkušeností, skončil na prvním místě, a to s poměrně velkým bodovým odstupem.

Jste spokojený s tím, jak roste zájem o technické obory, nebo ještě vnímáte nějaké rezervy?

Myslím, že technické obory jsou málo podpořeny na základních školách. Rodiče často chtějí, aby jejich děti studovaly gymnázium, aniž by si uvědomovali, že jim technické vzdělání může otevřít mnoho příležitostí.

Připravujete v tomto směru něco nového?

Ano, společně s firmou SMC chystáme zcela nový projekt, a to polytechnizaci ve výchově už od mateřských škol. Navázali jsme spolupráci se zdejší mateřskou školou a zorganizovali projektový den, který sklidil velké nadšení. Do výuky v mateřské škole tak budou zavedeny technické prvky, například jednoduché ponky, jednoduché stavebnice, děti se budou seznamovat s nářadím. Pak se nemůže stát, aby žák střední školy nevěděl, jak se používá šroubovák.

Důležité je také, aby základní školy apelovaly na rodiče. Ti mají totiž často představu, že je v technických školách špinavé prostředí, špinavý provoz. Opak je samozřejmě pravdou. Máme nové technické vybavení, několik počítačových učeben, 3D tiskárnu. Jsou to názory, které pramení z minulosti a z neznalosti.