Dobrý řemeslník musí být především chytrý

Text Věra Vortelová, Foto archiv ZŠ Poříčany TECH EDU 4 / 2016

„Základní škola by měla žákům hlavně předestřít širokou nabídku studijních i učebních oborů s důrazem na ty, o něž je na trhu práce zájem, a najdou v nich tedy uplatnění,“ zdůraznil při naší návštěvě ZŠ Poříčany její ředitel Václav Pěnkava.

Druhým rokem se mezi předměty vaší školy objevuje disciplína s trochu archaickým názvem „dílny“. Co vás v době nabitých osnov k tomuto kroku vedlo?

O znovuzavedení tohoto předmětu jsem uvažoval dlouho. Ale bezprostřední impulz a nabídka sponzoringu přišly od ředitele místní slévárny Beneš a Lát Lumíra Al-Dabagha. Ta u nás již několik let předtím podporovala aktivity nadaných dětí a organizovala ve svém poříčanském podniku exkurze pro naše žáky. Spoluúčast na projektu rozvoje manuální zručnosti žáků byla tedy jen logickým pokračováním spolupráce. Předloni o prázdninách nám firma kompletně zrekonstruovala školní kotelnu, v níž jsme instalovali zánovní ponky a vybavili ji nářadím s využitím finančních prostředků z výzvy č. 57 MŠMT.

Nejtvrdším oříškem při zavádění manuálních dovedností do škol bývá personální zajištění. Pan ředitel Al-Dabagh proto uvolnil na výuku zkušeného odborníka, který spolu s pedagogickým dozorem vyučuje odbornou část dílen.

Ještě před sto lety i v naší části světa děti představovaly pracovní sílu, kdežto v současnosti se zdůrazňuje svoboda v rozhodování a hra. Daří se vám vzbudit zájem o aktivitu, která vyžaduje mimo jiné kázeň a vytrvalost?

Vystudoval jsem na vysoké škole obor provoz a opravy pásové techniky, učím rovněž matematiku a vůbec se nebráním kreativním způsobům výuky. Ale děti by se neměly bát práce a podceňovat manuální dovednosti. Podle mých zkušeností je s nimi v tomto ohledu často snadnější pořízení než s jejich rodiči, kteří významně ovlivňují výběr povolání.

Hledání ztracených dovedností

Které ročníky jste zařadili do výuky „dílen“?

Technickou přípravu a design se učí pouze v šesté třídě, protože osmáci a deváťáci již mají povinně přípravu do zaměstnání. Ale prostory a vybavení dílny mohou využívat žáci i v předmětu údržba domácnosti, kde se učí zejména práci s elektronikou.

Jak probíhá výuka?

Nejprve se seznamují s terminologií a způsobem použití řemeslnického nářadí a orientují se v různých materiálech. Základní manuální dovednosti však propojujeme s moderními technologiemi. Součástí vybavení je také výpočetní technika, aby se děti naučily číst výkresy na obrazovce. Na 3D tiskárně si pak mohou zhotovit, co vyprojektovaly na počítači. Zadání nemusí být složité, ale výuku důsledně směřujeme ke konkrétnímu cíli. Třeba vyráběly cedulky s názvy stromů pro naše arboretum nebo loni konstruovaly váhy a kladkostroj na hodiny fyziky.

Abychom tyto aktivity více zatraktivnili a posunuli na vyšší úroveň, přihlásili jsme se letos do projektu Technická liga. Soutěžní týmy mají zkonstruovat káry a zájemci se mohou zúčastnit i závodů.

Ovlivnila vaše iniciativa rozhodování dětí o budoucím povolání?

Zůstaňme nohama na zemi. Počáteční reakce žáků i rodičů byla velmi povzbudivá, ale změnit myšlení po letech podceňování manuální zručnosti a obav z technických disciplín bude trvat delší dobu.

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TECH EDU 4 / 2016 na straně 8-9.