Největším limitem je ochota

Určitě jste slyšeli o lidech, kteří dokázali prorazit v oborech, jež pro ně původně byly úplně neznámé. No, a dozajista jste slyšeli i o lidech, kteří neprorazili, i když možná mají v daném oboru mnoho teoretických znalostí. Jak je to možné, a pokud samotné studium nezajišťuje úspěch, tak co tedy?

Ve svém pracovním životě mám to velké štěstí a privilegium setkávat se se zakladateli, majiteli nebo lídry firem působících v různých oborech. Často je fascinující poslouchat jejich příběhy o tom, jak se dostali k práci, které se dnes věnují. Nejednou to byla vlastně náhoda nebo okrajová záliba, která je strhla a pohltila. Překvapením stále bývá, že většina lidí, kteří jsou dnes odborníci v tom, co dělají, a směle by o tom mohli přednášet na školách, nemá oficiální vzdělání, jež by se očekávalo. Někdy je to tak, že během studia něčeho zcela jiného pochopili, že se tomu nechtějí věnovat, a prostě zcela změnili směr. I já se mezi ně řadím. Dokonce pro mě bylo studium do jisté míry utrpením a těšila jsem se, až budu moct pracovat a být svobodná a nezávislá.

Rozhodně nechci podceňovat oficiální vzdělávání a velmi držím palce všem vzdělávacím organizacím, které se rozhodly být ještě lepší, a umožnit tak mladým lidem získat opravdu hodnotný základ do jejich pracovního života. Je však dobré podívat se na to, jaký faktor hraje důležitou roli při dosažení úspěchu, nepočítáme-li oficiální vzdělání.

Podle mého pozorování je to jednoznačně ochota. Ochota je totiž největším limitem.

Abyste byli schopni, musíte být v první řadě ochotni. Lidé, kteří se pustili do zcela nové oblasti, museli být velmi ochotni, aby se uschopnili. Museli být ochotni pozorovat, přemýšlet a učit se, museli být ochotni rozhodovat se a také jednat. A to vše vyžaduje neutuchající zájem o daný předmět.

Ale kde se vlastně ochota bere? Jak ji v někom vzbudit nebo posílit? I toto je velmi důležitá otázka. Většina lidí je ochotnější, pokud v dané aktivitě vidí nějaký smysl. Můžeme říct, že účel nějaké aktivity je základní energií, která může posílit ochotu, zájem a aktivitu u jedinců i celého týmu.

Osobně jsem na účel, který mi dal neskutečnou energii a možná nekonečnou ochotu se vzdělávat a zlepšovat, přišla až v nějakých 23 letech, což je věk, kdy většina mladých lidí se studiem končí. Jsem velmi ráda, že jsem si svůj účel objevila, protože mi od té doby všechno, co dělám, dává smysl a investovaná energie se mi vrací.

Moje velké doporučení tedy je: seznamujte lidi okolo sebe s účely. Překvapí vás, jak se zvýší jejich ochota a potažmo také jejich schopnost něco dělat a dosahovat v tom výsledků. Ochota a schopnost spolu velmi výrazně souvisí.

Text: Lucie Spáčilová