Mårten Runow: V příštích desetiletích bude hlad po kvalitních řemeslnících

Mårten Runow, zakladatel a majitel mezinárodní společnosti Performia, která působí ve třiceti zemích včetně České republiky
Text Daniel Libertin a Jana Jenšíková, Foto archiv Performia TECH EDU 3 / 2017

„Mladým lidem, kteří se rozhodují, co v životě dělat, bych dnes poradil: naučte se perfektně ovládat moderní technologie, zjistěte si, jak funguje podnikání na internetu, ale v první řadě zvažte věnovat se něčemu, co vyžaduje skutečné fyzické dovednosti. V této oblasti bude brzy obrovská poptávka a nabídka jí minimálně po několik desetiletí nebude stačit,“ řekl nám majitel mezinárodní společnosti Performia, Švéd Mårten Runow.

Jsme v elektronické pasti?

Pane Runowe, právě od vás nás toto tvrzení trochu překvapuje. Vždyť Švédsko je kolébkou inovací a nových technologií, například sám uvádíte údaj, že počet mobilních telefonů máte o dva miliony vyšší než počet obyvatel.

Ano, máme neskutečný technologický potenciál, dnešní komunikační nástroje jsou na obrovské úrovni, ale reálná schopnost komunikovat se mezi lidmi podle mne spíš zhoršuje. Skoro mi přijde, že jsme se dostali do takové elektronické pasti – vidíme to například už na rodičích, kteří místo toho, aby s dětmi mluvili a věnovali se jim, nechají je si hrát s mobily a tablety, a tím u nich potlačují schopnost přirozené komunikace. Domnívám se, že právě severské země jsou v tomto jedněmi z největších hříšníků.

Máme dnes k dispozici nástroje, které nám umožňují vytvořit fantastické vzdělávací možnosti. Něco, co by před třiceti lety trvalo se naučit tři roky, je dnes možné díky moderním technologiím třeba za pět šest měsíců. Problém je ale u vzdělávacích systémů, které se musejí radikálně reformovat, aby mohly daleko rychleji reagovat na vývoj v oblasti moderních technologií.

Jak to myslíte?

Říkám si, že kdyby ve firmách proškolování zaměstnanců probíhalo stejně jako ve školách, firmy by zbankrotovaly. Neměly by šanci přežít. Přirovnal bych to k tomu, obrazně řečeno, že zatímco celý svět používá vysokorychlostní internet, ve školách se pořád učí, jak psát dopisy nebo maximálně faxovat. Vzdělávání zkrátka musí odpovídat tomu, co je potřeba a po čem je poptávka ve společnosti, které má sloužit.

Stále se ve školách příliš často klade důraz na teoretické, v praxi naprosto nepoužitelné a zbytečné znalosti. Spíše by se měly zaměřit na to, jak co funguje, jak se co dělá atd. Některá povolání, která dnes třeba nemají příliš dobrý zvuk, například tesař, truhlář, zedník, podle mě v budoucnu masivně získají na prestiži a lidé, kteří takovou práci umějí dělat opravdu dobře, získají vyšší status ve společnosti, jednoduše proto, že jich bude velmi, velmi málo a poptávka po nich se bude neustále zvyšovat.

Řemeslníky budeme platit zlatem

Je v severských zemích řemeslníků nedostatek?

Ano, obrovský, týden co týden slyším kolem sebe, že někdo nemůže najít dobrého zedníka, truhláře atd. Teď jsou samozřejmě hodně v kurzu všechna ta povolání související s on­line byznysem, IT, médii, všechny tyto módní obory. Ale pravdou zůstává, že lidé zkrátka nemohou žít v nějakém elektrickém obvodu – potřebují budovy. A ty musí někdo postavit.

A lidé, kteří to budou umět, si budou moci stále častěji říci cenu, jakou sami uznají za vhodnou. Chcete postavit dům? Chcete ho postavit pořádně? Já to umím, ale vy mi za to budete taky muset dobře zaplatit. Navíc v IT i v jiných „virtuálních“ oborech máte často možnosti testovacích verzí, metody pokusu a omylu, ovšem u stavby domu to samozřejmě metodou pokus a omyl dělat nejde a testovací dům taky těžko postavíte. Takže musíte získat kvalitního a spolehlivého zedníka…

Jak se ve Švédsku řeší nedostatek kvalitních technicky vzdělaných pracovníků? Máte nějaké konkrétní příklady z praxe švédských firem?

Nedostatek technicky vzdělaných lidí je podle mého názoru celosvětovým problémem nebo aspoň problémem vyspělejší části světa. Zejména jde o technickou kompetenci manuální, jak už jsem zmínil. Když přijedete do Švédska, mezi lidmi na stavbách už skoro neslyšíte švédštinu – většina jsou cizinci a věřím, že to bude brzy podobné i v Česku, pokud tomu tak již není. Bohaté země to tedy dělají tak, že když jejich lidi tyto kompetence nemají, trh práce je koupí levně ze zahraničí. Ale nebylo by výhodnější mít tyto kompetence na domácím trhu? Zajistit, aby naše vzdělávací systémy produkovaly více lidí s těmito dovednostmi? Je to hodně také o širším kontextu výchovy dětí a mladých lidí, ne pouze o školách a vzdělávacích institucích. Rodiče by měli dětem vštěpovat, že realita se mění a že skutečná technická kompetence je nesmírně důležitá.

Co byste ještě ve výchově dětí upřednostnil?

Měli bychom naše děti vést ke kreativnímu myšlení, tak aby mohly lépe využít těch neskutečných možností, které díky moderním technologiím máme jako lidstvo k dispozici. Kdybych měl tu moc, zavedl bych takové zákony, které by co nejvíce usnadňovaly lidem přístup ke knihám a ke čtení, neboť čtení v lidech zcela přirozeným způsobem podporuje kreativitu. Během něj si vytváříte imaginární svět, dáváte slovům obraz a zvuk. Film nebo video to všechno udělá za vás, takže finální produkt jen konzumujete, zatímco u čtení ho spoluvytváříte. Takže tištěné knihy a kvalitní časopisy bych rozhodně hned tak neodepisoval, mají svou roli i v budoucnosti.

Měli bychom naše děti vést ke kreativnímu myšlení.

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TECH EDU 3 / 2017 na straně 14-15.