Vážení čtenáři,

od jisté doby, když se u nás ve firmě řekne „habr“, všichni víme, že se právě mlátí prázdná sláma. A že je načase s tím přestat a přejít k činům. Jsme malý tým, a abychom všechno stíhali, není prostor si natřepávat peříčka. Ten „habr“ jsme si půjčili od Tomáše Bati a ujal se. Jen to původně bylo „habrové dřevo“. „Hleďme vymýtit ze školy všechny negace! Nevykládejme dvě hodiny o tom, že se habrové dřevo ve stavitelství k ničemu nehodí! Mluvme o věcech positivně!“ jsou Baťova slova. Víme, že Baťova škola práce byla promyšleným fungujícím mechanismem dokonale spojeným s praxí. Jak říkal její zakladatel, učení sestoupilo z nadhvězdných prostor mezi lidi.

Proč o „habru“ a znovu o Baťovi? Protože jsme si při přípravách tohoto TECH EDU uvědomili, že už je naštěstí hodně těch firem a škol, které přestaly mluvit o habrovém dřevě, ale dávno konají. A tak přibývá příkladů, že to s technickým vzděláváním u nás zase není tak tragické. Zatímco možná někde ve hvězdných výšinách budou ještě chvíli žehrat na učitele, systém nebo kdovíco, jinde už to super funguje a je vidět, že to i tak jde. A právě o tom pro vás chceme psát v našem magazínu, neboť „habrů“ roste jinde dost.

A tak vás tentokrát zavedeme do Vítkovic, kde se technický potěr vychovává už od druhé poloviny 19. století a kde je propojení škola-praxe hlavním principem a také kritériem úspěchu. Výsledkem je, že tu nedostatek zájemců o strojírenské obory nepociťují, naopak jich přibývá. Vítkovická SPŠ je monopolním dodavatelem technických profesí nejen pro Vítkovice, ale u některých oborů i pro další firmy v regionu.

O lásce ke strojům hovoříme s Janem Houdkem, jednatelem a spolumajitelem společnosti INCO engineering, která vloni oslavila dvacet let a stojí na světové špičce mezi výrobci a dodavateli těžních strojů a zařízení. Pokud by v jejím slovníku měl místo „habr“, nepodařilo by se třem společníkům prosadit v době, kdy si ostatní klepali na čelo, protože investice do strojírenství tehdy nebyly moc v kurzu.

Z vysokých škol občas slyšíme vzdechy: „My jsme vymysleli tak bezvadnou věc, ale když ony to ty firmy od nás nechtějí.“ A ze strany firem: „Když oni ti vědci se do spolupráce s námi nehrnou, něco si vymýšlejí, a nechtějí od nás slyšet, že to v praxi nepotřebujeme.“ Přesvědčili jsme se o tom, že na VŠB-TU Ostrava je to jinak. Věda a praxe si tu dokonale rozumí, takže ve spolupráci s firmou Filák vznikl v rekordním čase projekt multifunkčního světla budoucnosti. Ale nejen na papíře. Světlo už stojí a funguje, o čemž se můžete přesvědčit v areálu školy.

„Važme si lidí, kteří ještě dokážou pracovat s hmotou.“ To jsou slova Libora Sedláčka, spolumajitele společnosti Gumex, kterou tímto vítáme mezi partnery TECH EDU. Snaží se být hvězdou na českém a slovenském nebi pryžových a plastových výrobků, které přispívají i k bezvadnému fungování strojů kolem nás.

Podporovatelem našeho projektu se stala i česká větev mezinárodní společnosti Performia, která operuje v oblasti personalistiky a jejíž pracovníci vědí, jak je těžké vybudovat produktivní tým. Protože, jak říká její ředitelka Lucie Spáčilová, když už víte „co a jak“, pak potřebujete získat jistotu „s kým“.

Kromě hezkého podzimu vám přejeme produktivní lidi kolem.

Jana Jenšíková, šéfredaktorka