Co dělá lék lékem aneb Jeden za všechny, všichni za jednoho

Představte si hodinový strojek. Ten klasický, kde jedno kolečko zapadá do druhého. Ať větší či menší, nedá se říct, které je důležitější. Důležitá jsou totiž všechna. Bez té úžasné souhry důmyslného mechanismu by se hodinové ručičky neposunuly ani o vteřinu. Vybavil se mi před očima při návštěvě společnosti Cayman Pharma. Jako jediná u nás dokáže vyrobit aktivní farmaceutické substance na prostaglandinové bázi, které ve výsledku pomáhají například při léčbě plicní hypertenze nebo zeleného zákalu. Ve světě je takových firem pět. Při povídání s jejími lidmi si člověk znovu uvědomí, že úspěch je výsledkem kvalitní spolupráce celého týmu. Že sebelepší výzkumník se bez útvaru jakosti či registrací, výroby, obchodního, finančního a samozřejmě také oddělení lidských zdrojů neobejde. Jeden za všechny, všichni za jednoho. A také za nás. Díky tomu, co dělají, už prodloužili a zkvalitnili život statisícům lidí po celém světě.

Jak vznikají generika

Vývoj nového léku je věc dlouhodobá a finančně náročná. Proto jsou také nová farmaka cenově téměř nedostupná. Tady přicházejí ke slovu generika jako plnohodnotné ekvivalenty originálních léčiv, které se mohou začít prodávat po vypršení jejich patentové ochrany. Jsou totiž daleko levnější, a tedy dostupnější. Jen v Česku šetří na zdravotní péči miliardy korun ročně.

Úspěch společnosti Cayman Pharma je postaven na zkušenostech a technologickém know-how získaných v průběhu uplynulých čtyř desetiletí, kdy se dařilo uskutečňovat výzkum a syntézu nejprve veterinárních a později i humánních prostaglandinů. „Například produkt Epoprostenol se používá na léčbu plicní hypertenze, která je charakterizována vysokým krevním tlakem v plicním oběhu,“ upřesňuje šéf vývoje a výzkumu Jan Pavlík. „Jen pro představu, v současné době jsme velmi pravděpodobně největším výrobcem této látky na světě, přičemž naše celková produkce epoprostenolu byla za minulý rok osm kilogramů. Pod tím si asi nic velkého nepředstavíte. Ale prodloužili jsme tím život třiceti tisícům nemocných o dalších dvanáct měsíců!“

Desetičlenný výzkumný tým si umí poradit s nejedním složitým zadáním klienta. Trpělivě, krůček po krůčku se přibližuje k cílovému produktu, který stejně jako jednotlivé analytické metody prověřuje kontrola jakosti. Aby stoprocentně fungovala napříč celou firmou – a v tomto případě může i malé selhání způsobit poškození na zdraví nebo dokonce na životě – je třeba, aby všechna oddělení o sobě věděla všechno. Všechny postupy a detaily výzkumu i výroby. Jen tak lze zaručit stoprocentní kvalitu.

„U nás ve výzkumu sice něco vymyslíme, ale pak se musíme společně s ostatními úseky podívat, jestli se to, co jsme vymysleli, dá vyrobit,“ říká Jan Pavlík. „A také později ve výrobě zjišťujeme, zda jsme skutečně vyrobili to, co jsme vyrobit chtěli, zda má produkt dané parametry, neobsahuje nežádoucí nečistoty či látky, které vznikají jako vedlejší produkty,“ doplňuje ho ředitelka úseku jakosti Jana Hartmanová. Je třeba dodat, že jejich produktem je účinná látka, kterou od nich kupují firmy vyrábějící samotná léčiva. Bez ní by lék neměl pro pacienta žádnou hodnotu.

Zodpovědnost a pečlivost na prvním místě

Samotná výroba je také věda. I když jsou výrobní postupy velmi přesně popsány a předem dány, každý den se neprodukuje totéž. „Je třeba počítat s tím, že některé látky se vyrábějí třeba půl roku. Musíme tedy dobře plánovat a zároveň vyloučit chyby, protože pokud by se chyba stala někde na začátku a my jsme na ni nepřišli, pak by byla několikaměsíční práce zbytečná,“ upřesňuje šéf výroby Jan Velík.

Jan Pavlík souhlasně přikyvuje: „V případě, že se vyskytne problém ve výrobním procesu, je úkolem výzkumu zjistit, kde vznikl a jak by se dal nejlépe vyřešit. To je naše nezastupitelná role, jelikož odhalení včasné a správné příčiny je nejdůležitějším krokem k její nápravě.“ A když si představíme, jaké produkty se tady vyrábějí, je nám jasné, že tu všichni, a hlavně ti ve výrobě, musí být nadmíru zodpovědní a pečliví, protože jejich chyba se pak odrazí i v chybě celé firmy. A může znamenat doslova katastrofu.

Nejdůležitější devízou jsou lidé

Jedna věc je vyrobit, druhá prodat. Samotnému prodeji předchází složitý proces registrací. „V tomto ohledu uzavíráme sňatek z rozumu s firmami, které vyrábějí léčiva, a do registrace vstupujeme společně. Celý proces má v jednotlivých zemích svá specifika a může trvat rok i déle. Úspěch ve finále nestojí zase na ničem jiném než na fundovanosti všech spolupracovníků, ať už z vývoje, analytiky nebo výroby. Právě ta fundovanost, schopnost navrhnout experimenty či důkazy tak, aby byly neprůstřelné, usnadní situaci všem dál v tomto řetězci a výsledkem je úspěšná registrace, a tedy posléze vstup na nový trh,“ vysvětluje krátce vedoucí úseku registrací Jiří Kratochvíl.

Je třeba, aby všechna oddělení o sobě věděla všechno. Jen tak lze zaručit stoprocentní kvalitu.

I když je Cayman Pharma jedna z mála v tomto oboru erudovaných firem na světě, přesto musí o své trhy a klienty usilovat. „Dodáváme sice na všechny kontinenty kromě Antarktidy, neznamená to však, že naše obchodní oddělení usíná na vavřínech,“ říká výkonná ředitelka Petra Miketová, která má v současnosti pod sebou i obchod a marketing. „Z dlouhodobého hlediska je třeba neustále sledovat, jak se jednotlivé trhy vyvíjejí, a přizpůsobovat tomu svou obchodní strategii. A také mít na paměti, že do dané země musíte látku dodat nepoškozenou. Třeba do takové Malajsie nebo Indie to je docela rébus.“

Že jsou obchody úspěšné, nám nakonec potvrdil i finanční ředitel David Králík. Cayman Pharma dosahuje obratu kolem 400 milionů korun ročně se ziskem přibližně 100 milionů. „Největší nákladovou položku tvoří personální náklady, protože zaměstnanci jsou naší nejcennější devízou, obrovskou přidanou hodnotou, o kterou musíme neustále pečovat.“

Text: Jana Jenšíková

Foto: Marek Jenšík